Prosinec 2011

Sejde z očí, sejde z mysli?

23. prosince 2011 v 19:23 | Marie |  Téma týdne
Václav Havel zemřel. A co bude dál? Sejde z očí, sejde z mysli? Takoví snad Češi nejsou. Nebo ano? Je pravda, že většinou to bývá tak, že když se něco závažného stane, tak se o tom nějakou kratší dobu hodně mluví, jsou toho plná média, ale pak jako by se na to zapomnělo. Já osobně věřím, že v případě Václava Havla to tak nebude, neboť člověk, který dovedl náš národ ke svobodě, přeci jenom naše životy poznamenal mnohem víc než kdokoliv jiný. Vždyť jací bychom bez něj byli? Jaký by byl náš život?
Mně osobně s Václavem Havlem pojí hned několik věcí. Například datum narození, neboť jsem na tento svět přišla přesně o šedesát let později než on. Ještě než se to stalo, byli moje máma a její přátelé těmi studenty, které Havel v boji za svobodu sjednotil a vedl. Byl spolužákem mého dědečka. A hlavně - byl jedním z nás, obyčejným člověkem. Mrzí mě, že jsem se s ním za svůj krátký život nestihla setkat.
Velkým zklamáním je pro mě přístup některých mých vrstevníků k této tragické události. Setkala jsem se již s více reakcemi typu: "Jé, státní smutek, vždyť nějaký lidi umíraj pořád...". Jedinci, kteří je pronášejí, si asi neuvědomují to, co jsem již zmínila výše. Nebo ho prostě řadí do kategorie český politik, a to je kategorie špinavá a nečestná, za kterou si čeští politici mohou sami. Jen málokoho z nich jsme si mohli a můžeme vážit. Václav Havel mezi ně zcela určitě patřil.
V souvislosti s jeho úmrtím jsem si vyslechla jeho novoroční prezidentský projev z roku 1997 (to mi byly tři měsíce) a hned z několika důvodů mě velmi zaskočil. Jednak proto, že se zcela lišil od těch novoročních projevů, které jsem si v posledních několika málo letech zvykla poslouchat od našeho současného prezidenta. Václav Klaus totiž je, dle mého názoru, typickým představitelem oné kategorie "český politik", a svou práci tak sice odvádí, ale velmi sebestředně a neempaticky. Havel byl přesným opakem, protože ho v první řadě nezajímala vlastní kapsa, ale občané jeho státu. Jeho projevy byly příjemně lidské. Kromě toho mě zaskočil také svou aktuálností, neboť problémy, na které v něm Havel poukazuje, jsou stále v podstatě stejné.
Doufám, že se jedna z posledních Havlových veřejných slov vyplní a že opravdu "bude lépe". Věřím, že příští prezident bude lepší než Klaus. Věřím, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.