Mrs Dalloway aneb jak si snížit sebevědomí čtením knih v originále

23. ledna 2011 v 16:02 | Marie |  Virginia Woolf
To si takhle říkám, jak dobře už vlastně ovládám angličtinu, když jsem zvládla přelouskat v originále The Hours (Hodiny). Jenže jsem zjistila, že současná "američtina" se rozhodně v obtížnosti nedá srovnávat s britskou angličtinou začátku 20. století, lépe řečeno s angličtinou Virginie Woolfové.
Jak už napovídá nadpis, ano, dostal se mi do ruky výtisk Paní Dallowayové (Mrs Dalloway) v originálním jazyce. Prvotní pokus přečíst si zadní stranu obalu, která obvykle napovídá, co v knize najdeme nebo sděluje nějaké informace o autorovi, byl sice obtížný, ale nakonec jsem to zvládla. Ale ouha, nikdy mě nemělo napadnout knihu otevřít a opravdu ji začít číst.
Mrs. Dalloway said she would buy the flowers herself. Tady by to ještě šlo. Dál jsem ovšem třetinu slov nikdy neslyšela nebo mi prostě ta slovní spojení vůbec nedávají smysl. A číst knihu s Google překladačem u ruky tak nějak postrádá své kouzlo, zvlášť když se jedná zrovna o Paní Dallowayovou...
Prostě mě jednoduše štve, že se učím anglicky a říkám si, že když v tom jazyce budu hodně dobrá, dokážu ho používat a pracovat s ním stejně jako s češtinou. Jenže v cizím jazyce tolik necítím sílu nebo hloubku jednotlivých slov a vět. Přečtu si větu, která ve mě v českém překladu zanechá hluboký dojem (což Woolfová opravdu umí) a v angličtině necítím nic. Jsou to prostě písmena, která tvoří slova, která tvoří věty.
Co se tedy týče četby Mrs Dalloway, budu se muset odhodlat ke svému, u anglických knížek vcelku obvyklému, selektivnímu čtení. Takže knihu sem tam někde otevřu, přečtu, zapřékládám si a jdu si radši rychle přečíst něco, s čím už si někdo tuhle práci dal. Obdivuju překladatele a vyslovuji jim své vřelé díky!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Janah Janah | Web | 24. ledna 2011 v 11:37 | Reagovat

Podobně jsem se cítila při přechodu z švédských knížek pro děti k dospělým, ale časem se to poddalo, chce to jen vydržet. :-)

2 Marča Marča | Web | 24. ledna 2011 v 11:57 | Reagovat

Díky za podporu ;-)

3 ri-e-ma ri-e-ma | 30. dubna 2011 v 16:12 | Reagovat

Děkuju za článek (a vysvobození z depky). Mám stejné pocity, přiléhavý nadpis. Pošlu naší učitelce anglické literatury. Těším se, jak si tenhle blog probrouzdám.

4 Marie Marie | 1. května 2011 v 0:31 | Reagovat

Díky za komentář, je fajn vědět, že ty moje výplody taky někdo čte. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama