Allen Ginsberg - Kvílení

2. ledna 2011 v 10:30 | Marie |  Jiní angloameričtí autoři
Překlad Jan Zábrana

Tematické okruhy, charakteristika jednotlivých oddílů, zpěvů, záměr: Kvílení (mám na mysli celou knihu, tj. soubor vybraných básní ze sbírek Prázdné zrcadlo, Zelený automobil, Kvílení a jiné básně, Sendviče reality, Kadiš a jiné básně a Zprávy z planety) jsou beatnické básně, ve kterých autor především kritizuje svou generaci a jednotlivé státy světa, nebo odhaluje různé momenty a události své minulosti a své touhy a vášně.

Charakteristika žánru, básnické útvary: Sbírka reflexivních, provokujících básní.

Některé básně:
Kvílení pro Carla Salomona
I/
Viděl jsem nejlepší hlavy své generace zničené
šílenstvím, hystericky obnažené a o hladu,
vlekoucí se za svítání černošskými ulicemi a vztekle
shánějící dávku drogy,
hipstery s andělskými hlavami, celé žhavé po
prastarém nebeském kontaktu s hvězdným dynamem
ve strojovně noci,
kteří v bídě a v hadrech a se zapadlýma očima
a podnapilí vysedávali a kouřili v nadpřirozené
temnotě bytů se studenou vodou, vznášeli se přitom
nad vrcholky velkoměst a kontemplovali o džezu,
kteří odhalili mozky Nebesům pod nadzemní dráhou
a spatřili mohamedánské anděly, jak se potácejí
prozřelí po střechách činžáků,
kteří procházeli univerzitami se zářivýma studenýma
očima, měli halucinace o Arkansasu a tragédii
Blakeova světla mezi válečnými vědátory,
které vyloučili z akademií pro bláznovství & publikaci
obscénní ódy na oknech lebky,
kteří křehli zimou v neholených pokojích ve spodním
prádle, pálili peníze v koších na odpadky
a naslouchali přes zeď Hrůze,
které zkopali do přirození, když se vraceli přes Laredo
s opaskem marihuany pro New York,
kteří polykali oheň v popatlaných hotelech nebo pili
terpentýn v Rajské uličce, smrt, nebo noc co noc
očistcovali svá torza
pomocí snů, pomocí drog, pomocí bdělých nočních
můr, alkoholu, ocasu a nekonečných prcponků,
nesrovnatelné slepé ulice hrůzných mračen a blesků
v duši, vyskakujících na telegrafní tyče v Kanadě &
Patersonu a osvětlujících celý ten nehybný svět Času
mezi nimi,
peyotlová ztuhlost hal, dvorek, zelený strom, hřbitovní
úsvity, opilost vínem nad vrcholky střech, výkladní
skříně, okresy marihuanových čundrů, neónově
blikající dopravní světla, záchvěvy slunce a měsíce
a stromů za halasných zimních soumraků
v Brooklynu, popelnicové tlachy a konejšivé
královské světlo myšlenky,
kteří se připevnili k vagónům podzemní dráhy na
nekonečných jízdách z Battery do svatého Bronxu
a křísili se benzedrinem, dokud je rámusení kol
a dětí neshodilo se zkřivenými ústy, mozky
vyklepanými k prázdnotě a zbavenými oslnivosti do
ponurého světla zoologické zahrady,
kteří tonuli celou noc v podmořském světle
u Bickforda, pak se vynořili a proseděli celé
odpoledne nad zvětralým pivem u opuštěného
Fugazziho a naslouchali třeskotu osudu na vodíkové
hrací skříni,
kteří hovořili sedmdesát hodin bez přestání, od parku
k silnici, k baru, k Bellevue, k muzeu,
k Brooklynskému mostu,

Básnická forma, básnické prostředky a jejich funkce: Kniha je napsaná ve volném verši, autor se většinou snaží dodržovat rytmus pomocí jednoho slova (např. kteří), v některých básních používá vulgarismy, snaží se až vykřičet své názory.

Vlastní názor: Na Kvílení mám trochu rozpačitý názor - v mnoha věcech musím s autorem souhlasit, dát mu za pravdu, ale jisté pasáže se mi zdají až přehnané.

O autorovi: Allen Ginsberg (1926 - 1997) byl americký básník, jedna z vůdčích osobností beatnické generace. Cestoval po Severní i Jižní Americe, Asii a Evropě, roku 1965 dokonce navštívil Československo, ale byl z něj vyhoštěn, protože zde byl zvolen králem Majálesu.

Allen Ginsberg
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama