Paní Dallowayová

28. září 2010 v 13:14 | Marie |  Virginia Woolf
Překlad Kateřina Hilská

Místo a doba děje: Děj se odehrává v Londýně roku 1923

Námět, dějová osnova: Clarissa Dallowayová jde jednoho krásného rána koupit květiny na večírek, který toho večera pořádá. Než však tato událost nastane, strávíme v její společnosti obyčejný den, který odhaluje, co je vlastně Clarissa zač, že není jen stárnoucí průměrná středostavovská panička. Seznamujeme se s jejím poněkud zdrženlivým manželem Richardem, Peterem a Sally, zajímavými přáteli z mládí, dospívající dcerou Elizabeth a její soukromou učitelkou, slečnou Kilmanovou, kterou Clarissa nenávidí kvůli povaze a náklonnosti, kterou k ní její dcera chová. Knihou se také prolíná příběh Septima Smitha, básníka poznamenaného válečnou hrůzou, který je postižený duševní chorobou a nenávidí lékaře, což ho nakonec dovede k sebevraždě. Pak se paní Dallowayová na večírku setkává se všemi svými starými známými a všechno dopadá vlastně tak, jak to dopadnout mělo. Děj však v této knize není moc důležitý. Jde hlavně o náladu nebo spíše o nádech či krásu knihy.

Hlavní postavy, jejich charakteristika: Clarissa Dallowayová - zdánlivě nezajímavá padesátnice z anglické "vyšší střední vrstvy". Je podobná autorce, ale jen vzhledově - postrádá její pronikavý intelekt (který Woolfová přiděluje Peteru Walshovi) a také její "šílenou" stránku (tu čtenář nachází u postavy Septima Smitha).

Autorčin záměr, hlavní myšlenka díla: Může se nám zdát, že autorčiným záměrem bylo jen rozbít klišé o anglických snobských madam. Zdání však klame. Samozřejmě, že šlo Woolfové i o to ukázat, že Clarissa je stále citlivá a přemýšlivá osoba, ale v knize ze jí daří mnohem víc. Dostává se až do samotného nitra lidského bytí a odhaluje, jak je život vlastně pomíjivý, jak pochmurný, jaké nástrahy nám připravuje, jaké nám udílí rány, a my ho přesto milujeme a na příkladu Clarissy vidíme, že má stále obrovskou touhu žít.

Umělecké a kompoziční prostředky: Kniha je napsána spisovným jazykem, autorka používá své typické metody proudu vědomí, je to jeden souvislý text, který se nedělí na kapitoly.

Vlastní názor: Paní Dallowayová je velmi působivé dílo. Je to jedna z knih, po jejichž přečtení čtenář nezůstává stejný jako předtím. Tedy když román správně pochopí, protože Paní Dallowayovou lze vnímat více možnými způsoby a já doufám, že jsem našla ten, který autorka zamýšlela. Líbí se mi, jak se vyjadřuje a jak dokonale dokáže popsat jednotlivé postavy. Nejvíc jsem si oblíbila postavu Sally Setonové, Clarissiny přítelkyně z mládí. Paní Dallowayovou budu asi ještě dlouho uvádět mezi svými nejoblíbenějšími knihami, ne-li jako tu vůbec nejoblíbenější.

O autorce: Virginia Woolf se narodila 25. 1. 1882, žila v Londýně a později v Richmondu. Většinu života trpěla maniodepresí a několikrát se nervově zhroutila. Paní Dallowayová, na níž pracovala v letech 1923 - 1925 je jejím nejznámějším literárním počinem, který inspiroval i světoznámý román a stejnojmenný oscarový film Hodiny. Hodiny měl znít i původní název Paní Dallowayové. 28. 3. 1941 spáchala Woolfová sebevraždu.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elsa Elsa | 7. srpna 2011 v 13:10 | Reagovat

A přesto; nenacházím v jejích prozách spontánnost a úplnost života.

2 Marie Marie | 8. srpna 2011 v 16:28 | Reagovat

Stejně jako já je nenacházím v Camusovi.

3 oprava oprava | 14. června 2012 v 11:42 | Reagovat

v.woolf projektuje samu sebe téměř do každé ze svých postav. nejvíce ale do septimuse, nikoliv petera. právě septimus a clarissa jsou dvě postavy jenž nejlépe vykreslují to, jaká je..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama